Zdravím vás všechny a pokud máte chvilku čas a chuť, napsala jsem Vám ve stručnosti průběh cvičení se 156. záchranným praporem na Libavé.

Ve dnech 30.4. – 1.5. 2005 proběhlo cvičení záchranných psů ve vojenském prostoru Libavá. Z naší brigády se zúčastnili : P. Juchelková, J. Chmelařová, L. Kletenský a já. Zaměstnání bylo zaměřeno na práci jak v terénu, tak i sutinách. Ještě v pátek proběhlo noční terénní vyhledání v prostoru, který nebyl označen, pouze slovně popsán, takže psovod musel mít prostorovou orientaci a odhad vzdálenosti, jinak by uštval psa. V sobotu následovalo rozdělení do dvou družstev a práce na dvou stanovištích. Samozřejmě až po ranní ½ hodince společné poslušnosti na apel place. Naše družstvo ve složení  H. Hluštíková, J. Doskočil, J. Švancara a já jsme odjeli do prostoru bývalé vesnice po Sudetských němcích. Zde proběhlo vyhledání na 2-3 figuranty + cadaver umístěný v prostoru vyhledání. Potvrdilo se, že psi hledají raději a lépe do kopce, kdy je psovod dole, než opačně. Odpoledne následoval přesun do prostoru bývalých bloků pro ubytování ruských vojsk. Jednalo se o bloky přízemních polorozbořených objektů s mnoha výškovými úkryty. Tento trénink byl zaměřen na samostatnou práci psa a orientaci psovoda v terénu. Největším problémem se ukázalo pokrytí terénu psovodem a s tím spojené prohledání prostoru psem. Také důvěra v práci psa byla otázkou úspěchu.

Po náročném dni jsme se všichni těšili na večerní táborák, který ne že by nebyl, ale Radek Thums (jako správný voják) zavelel v 23:00 nástup v plné polní k přesunu na blíže neurčené stanoviště. Po cca 1 hodině jsme dojeli do prostoru tankodromu, takže si každý dovede představit, jak to tam vypadalo. Mezi vyježděnými „cestami“ od tanků byly výborně v terénu ukryty zákopy pro pěchotu. Podotýkám, že byla naprostá tma. Dostali jsme mapu, vysílačky a pokyny, že hledáme 1 osobu v rojnici. Radek odjel na stanoviště, kde nám dělal záchytný bod a na nás bylo, jak se domluvíme o následném postupu. Byla určena osa postupu a tři psovodi (pravý kraj, levý kraj a psovod střed), kteří měli za úkol koordinovat rozestupy a pokrytí terénu.  Šířka prostoru byla od 10m do 500m a délka prohledávaného prostoru cca 3,5 km. Sem tam někdo zmizel v zákopu, ale jinak si myslím, že jsme úkol zvládli a po 3,5 hodinách jsem slavili úspěch. Samozřejmě, že osoba byla až na samém konci prohledávaného prostoru. Cíl tohoto cvičení však byl splněn. Především koordinace postupu, zachování osy, prohledání a překrytí náročného terénu a v neposlední řadě schopnost psů pracovat v rojnici. Neděle pak vzhledem k počasí byla ve znamení odpočinku, lehkého tréninku a návratu domů.

Můj osobní dojem z celé akce je, že pokud se nám podaří udržet spolupráci mezi naší brigádou a 156. záchranným praporem v Olomouci, bude to znamenat pro obě strany výměnu cenných zkušeností a postup vpřed v činnosti, které všichni věnujeme své úsilí.

                        S pozdravem , ať nám to štěká, tam, kde má!

                                   Martina Dostálová