OSTRAVA - Je poslední listopadová sobota. Ospalou moravskoslezskou metropoli toho rána ovládá nevlídné sychravé počasí. Drobný déšť a mrholení vítá všechny, kteří se před sedmou ráno sešli v bývalých kasárnách v Ostravě - Hranečníku. Tento areál již několik let slouží hasičům Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Ti také poskytli přijíždějícím, kteří jsou ze všech koutů republiky, nezbytné zázemí. Někteří do moravskoslezské metropole dorazili již předchozí večer a ranní kávou zaháněli ospalost. Pochmurné počasí se u kávy snažili zahnat veselým vtipem. Jiní účastníci akce dorazili až těsně před začátkem. Všichni měli ale jedno společné. Každého z žen či mužů provázel čtyřnohý kolega - pes záchranář.
Tento den byl svým způsobem historický. Poprvé se totiž sešli záchranářští kynologové z různých organizací z celé republiky, aby podle novelizovaného předpisu MV-generálního ředitelství HZS ČR absolvovali jednotnou atestaci. Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky a náměstka ministra vnitra stanovuje kvalifikační požadavky pro psovody se psem předurčeným k nasazení v rámci záchranných prací a to nejen na území státu, ale i v zahraničí.
Vznik této normy je výsledek práce odborné meziresortní komise. Její členové, kynologičtí odborníci z několika záchranářských organizací, zástupci Policie ČR, Armády ČR a samozřejmě HZS ČR, několik dlouhých měsíců zvažovali a debatovali. Bylo totiž potřeba najít účinnou a objektivní metodu pro výběr a přezkoušení záchranářských týmů. Hledaná metoda totiž musí mimo vycvičenosti psa prověřit také psovoda. A to jak z fyzické připravenosti a odbornosti, tak i z psychické schopnosti zvládnout a vyhodnocovat situaci v nouzových okamžicích. Prioritou akce, na kterou se do Ostravy sjelo šestnáct psovodů se svými svěřenci, tak bylo to, aby co nejvíce připomínala reálný zásah.
Celý podnik naostro začíná úvodním briefingem. Předseda zkušební komise, lektor služební kynologie Ministerstva vnitra pan Gustav Hotový přivítal všechny účastníky a seznámil je se záměrem akce, časovým plánem a jejími pravidly. První část proběhne během dne, druhé kolo je pak připraveno na noc. I těm, kteří ještě před pár minutami žertovali u kávy a cigarety postupně zmizel smích ze rtů. Po slovech, že kdokoliv z účastníků akce předčasně vkročí do vymezeného prostoru, bude okamžitě z atestů vyloučen, začalo být jasné, že jde o podnik, s jakým se zdejší pejskaři dosud nesetkali. Do určeného prostoru bylo možné vstoupit pouze na vyžádání psovoda velitelem zásahu, jako je tomu v reálné situaci. Toto nařízení bylo učiněno zejména proto, aby účastníci nastupovali do předem neznámého prostoru a neznali předem téma cvičební úlohy, ze které se skládala daná část atestační zkoušky. Po informaci, že bez milosti končí i ten, kdo bude přistižen, jak ze zkušebního pásma telefonuje, už je všem jasno: Jde opravdu do tuhého. Tato akce je totiž zjevně na hony vzdálená dosavadním zkouškám a meetingům tuzemských sportovních kynologů. Ihned se také bezděky podařilo navodit jednu z důležitých okolností provázející ostrý zásah. Totiž tlak na psychiku účastníků.
Na závěr úvodního briefingu si každý z účastníků vylosoval startovní číslo. Vše začíná, první zkoušený se může odebrat na okraj ohraničeného pásma, kde si jej přebírá jeden ze členů zkušební komise.
Zásah začíná prohledáním objektu, ve kterém dohoříval požár. Kouř ztěžoval orientaci psa i psovoda. V této budově nebyl umístěný žádný figurant. To ovšem nebylo dopředu zkoušejícím známo a tato část zkoušky byla zaměřená zejména na testování psychické odolnosti týmu. Týmu - tedy psovoda a psa. Obtížné prostředí simulovalo situaci, kdy při skutečném zásahu musí záchranáři prověřit, jsou-li v prohledávaném objektu nějací lidé. A výsledkem svého hledání, byť negativním, si musí být naprosto jistí. Už tato první část se stala prubířským kamenem pro část účastníků. Znervóznělí psovodi totiž svoji nejistotu přenesli i na své čtyřnohé kolegy a ti hlásili přítomnost údajné osoby.
Ihned poté následovala prohlídka dalšího, polorozbořeného, objektu. V něm již byli figuranti. Ale také v tomto případě psovodi neznali přesný počet obětí. Od velitele zásahu znali pouze legendu o údajné čtyřčlenné partě zahraničních dělníků, která prováděla stavební práce v postiženém prostoru. Přesný počet možných osob pod závalem dvou spadlých domů nevěděl ani na místě přítomný majitel stavební firmy. Tato část zkoušky byla zaměřená zejména na schopnost psa vykonávat pachové práce a na schopnost psovoda správně vyhodnocovat projevy zvířete. Na průběh zkoušky se přitom právě v této fázi přijeli podívat nejen zástupci ostravských médií, ale také ředitel odboru IZS a výkonu služby MV-generálního ředitelství HZS ČR plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška.
Tato denní část zkoušky se nakonec ukázala příliš obtížnou pro devět týmů. Asi nejčastějším problémem, který stál za vyloučením z atestů, byla skutečnost, že pes nebyl schopen ve vymezeném prostoru figuranta vyhledat a označit. Častým prubířským kamenem také byla schopnost psovoda správně vyhodnotit práci zvířete. Po tomto prvním kole, které skončilo až odpoledne, tedy ve hře zůstalo celkem sedm týmů.
Následuje krátká porada, během které se všichni účastníci dozvěděli dosavadní výsledek. Ti úspěšní si oddychli, ti méně šťastnější vše poslouchají se zasmušilým obličejem. Část z nich se pak po krátkém rozloučení s kolegy rozjíždí směrem ke svým domovům a zřejmě přemítají, co musí na své práci zlepšit. Mají totiž již jen dva pokusy. K atestačním zkouškám je možné s jedním psem nastoupit pouze dvakrát neúspěšně, další neúspěšný pokus znamená pro psovoda se psem distanc na psí doživotí. Vícekrát již psovod se svým psem na tomto atestu štěstí zkoušet nemůže.
V této fázi je však jasná jedna věc. Tato akce snad dopadne lépe, než obdobný podnik na jaře minulého roku. Tehdy se totiž zhruba stejný počet záchranářů sešel v policejním výcvikovém středisku služebních psů Plzeň-Bílá hora. Šlo o první pokus, kdy tuzemští kynologové absolvovali přezkoušení připravené pracovníky HZS ČR tak, aby maximálně připomínalo praxi. Tehdy v Plzni však stoprocentně neuspěl vůbec nikdo. Již tato zkušenost však byla pro mnohé překvapením. Například tím, že pro část účastníků byl problémem již úvodní jednoduchý fyzický test.
Ale vraťme se do Ostravy. Několikahodinovou přestávku každý využil jinak. Někdo s kolegy rozebíral své zážitky a zkušenosti, jiní zkoušeli před noční akcí nahnat pár desítek minut spánku. Na všech je však patrná nervozita. Mezitím ochotní pomocníci z řad ostravských profesionálních hasičů, ale i dobrovolných hasičů z Ostravy - Radvanic dolaďují přípravy na noční zkoušku na dalším objektu.
Vše je připraveno, nasvíceno, elektrocentrály běží. Scéna imituje opravdové místo zásahu, tedy částečně zřícenou budovu. Kolem dvaadvacáté nastupuje první tým. Tato část zkoušky je přitom jakési vyvrcholení celé akce. Stupňuje se psychický tlak a to nejen na člověka. Psovod musí odložit psa jen několik metrů od řvoucího a kouřícího agregátu, zážitek nepříjemný pro člověka natož pro zvíře obdařené mnohem jemnějšími smysly. Psovod mezitím dostává od velitele zásahu poslední informace a instrukce a vypouští svého psa do akce.
Právě v této fázi se naplno ukazují různé přístupy k technice práce. Zatímco někteří psovodi svému čtyřnohému kolegovi celou práci přesně organizují, jiní ponechávají více prostoru samostatné činnosti zvířete. Oba přístupy mají své výhody a nevýhody, podle okolností. Taktika zásahu v tomto případě, jde o poměrně malý ale členitý objekt, však vyžaduje spíše častější vysílání psa na krátké vzdálenosti. V této fázi se tak naplno ukazuje, že pro přípravu na nasazení v praxi je důležité nejen dokonalé zvládnutí výcviku a správná analýza chování zvířete, ale stranou nesmí zůstat ani trvalá taktická příprava psovodů.
Kolem jedné hodiny ranní je vše skončeno. Reflektory, které doposud osvětlovaly polozbořenou stavbu, pohasínají. Psovody nyní čeká několik desítek minut nervózního čekání. Zasedá totiž zkušební komise a vyhodnocuje celou akci. Kolem druhé hodiny ranní konečně začíná vyhodnocení. Místnost je plná ospalých a vyčerpaných psovodů. Vyčerpání je znát také na tvářích členů komise. Přes pokročilou hodinu i únavu je však důvod k radosti: Atest získali všichni ze stávajících účastníků! Předseda zkušební komise rekapituluje průběh celého dne a komentuje jednotlivá vystoupení psovodů. Přichází tak ke slovu nejen pochvala, ale i rada, kde by bylo dobré přidat.
Poté dostává slovo místopředseda komise a zástupce MV-generálního ředitelství HZS ČR npor. Ing. Tomáš Hradil. Od něj se čerství absolventi dozvídají, jaký bude následující postup. Co je nyní po složení atestu může čekat a k čemu je tento atest opravňuje. Poté přicházejí na řadu dotazy a pozornost je věnována například dalším podmínkám, které je nutné splnit pro případná nasazení do mezinárodních záchranných operací v zahraničí. Po několika desítkách minut porada končí. Někdo se odebral přímo do spacáku, jiní i přes pokročilou hodinu ihned nasedají na cestu k domovu.
Kynologické atestační zkoušky v Ostravě splnily svůj cíl. Profesionální záchranáři mají v integrovaném záchranném systému od tohoto okamžiku k dispozici sedm nových záchranářských týmů, které jsou připraveny na zavolání vyrazit k případnému neštěstí. Platnost jejich atestace je samozřejmě omezená na dobu dvou let. Počet takto atestovaných lidí se však bude postupně zvyšovat. Obdobné zkoušky totiž budou od tohoto okamžiku pokračovat přibližně ve frekvenci jednou za čtvrt roku. Střídavě budou atesty pořádány pro psy vyhledávající v sutinách, jako v této ostravské akci, a pro psy cvičené na vyhledávání v otevřené ploše.
Těmito zkouškami začala nová kapitola záchranářské kynologie v ČR. Díky práci odborníků zapojených do odborné kynologické komise se podařilo vypracovat objektivní systém výběru a přezkoušení kynologických záchranářských týmů. Díky novelizovanému pokynu generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra vstoupil v platnost předpis, který ukončil spory a debaty již několik let provázející tuto problematiku. Tradičně vynikající tuzemská záchranářská kynologie tak dostala nový impuls. Nyní je opět na cestě k tomu být nejen oporou celého integrovaného záchranného systému, ale v případě potřeby i kvalifikovanou silou při mezinárodní záchranné operaci kdekoliv na světě.
Staženo z http://www.mvcr.cz/hasici/izs/ojpo/kynologie/akce/ostrava_hasici.html