Dne 8. září 1972
založil v Hlučíně
pan OLDŘICH DVOROK (1941-2000)
II. ČESKOSLOVENSKOU BRIGÁDU ZÁCHRANNÝCH PSŮ
Dnes tato brigáda spadá pod celorepublikový
Svaz záchranných brigád kynologů
Záchranná brigáda kynologů Moravskoslezského kraje
|
Svaz záchranných brigád kynologů České republiky vznikl v roce 1990 jako občanské sdružení organizující zájemce o kynologickou záchrannou činnost. Je členem Českomoravské kynologické unie, vrcholného orgánu ČR, a dodržuje její stanovy. Snaží se úzce spolupracovat se všemi tuzemskými i zahraničními organizacemi, jejichž posláním je záchrana lidských životů a které o tuto činnost projeví zájem. Svaz rozvíjí svou činnost v rámci celé republiky nejen pro možnost praktického použití, ale i pro oblast sportovního soutěžení. Vytváří podmínky pro trvalé zvyšování odborných znalostí i morálních vlastností svých členů. Koordinuje činnost záchranných brigád pro případné praktické nasazení při přírodní nebo průmyslové katastrofě. Jednou ze zakládajících složek dnešního svazu byla i Druhá československá brigáda záchranných psů, kterou v Hlučíně roku 1972 založil pan Oldřich Dvorok, dlouholetý výcvikář Severomoravské záchranné brigády. V hlučínské oblasti se pak pravidelně konaly Krajské přebory, na kterých získávali první zkušenosti naši dnešní reprezentanti i členové pohotovostních jednotek. Po roce 1989 se centrum dění na severu Moravy přeneslo do Tovačova, kde byly lepší podmínky pro sklad materiálu a pro vícedenní soustředění, kterých se členové brigády pravidelně zúčastňují. Další změny v organizaci proběhly roku 2001 v rámci přijetí nového státoprávního uspořádání naší země. Původní brigáda Severomoravského kraje se rozdělila na několik samostatných brigád.
Záchranná brigáda kynologů Moravskoslezského kraje (ZBK MSK) soustředí výcvik do několika oblastí, a to Havířov, Hlučín, Ostrava a Skotnice (Příbor).
Čeští záchranáři se podílí na mnoha akcích při vyhledávání pohřešovaných osob, které se ztratily v lese nebo v sutinách spadlých objektů. Psovodi Svazu záchranných brigád kynologů české republiky se účastní i velkých misí, např. v Turecku či Íránu, což pro ně znamená doslova riskovat živobytí, neboť zatím neexistuje zákon, který by umožnil odjezd na akci bez svolení zaměstnavatele. Většinou si psovodi musí vzít dovolenou nebo náhradní volno. Nejsou zde však jen rizika finanční. Vždyť například při povodňovém zásahu v Troubkách (1997) to odnesla fena Ula Květoslava Štibory těžkým zápalem plic, rozleptanými polštářky na tlapkách a ještě řeznou ránou. Sám psovod, jehož dům byl ve vedlejší vesnici také pod vodou, byl za svou pomoc "odměněn" nemocnými žílami z prochlazení a dlouhými rehabilitacemi. Lidé z brigád kynologů prolézali troskami, brodili se vodou, tahali své psy na lanech po rozbořených střechách zatopených domů. To všechno s nedostačující výbavou, protože si většinu vybavení pořizují za své a do pokladen brigád se skládají sami, protože sponzorských prostředků je poskrovnu.
Je však také nutno poznamenat, že práce kynologů – záchranářů se v poslední době dostává do povědomí širší veřejnosti (prostřednictvím médií v souvislosti se zahraničními přírodními katastrofami) a tím také ve známost možným sponzorům. Nejenom zkušenosti v Troubkách či v zahraničí, ale i mnohá mistrovství a závody nás upevňují v tom, že je naší povinností neustále připravovat pejsky pro praktické nasazení a podmínky výcviku volit tak, aby se co nejvíce podobaly opravdové katastrofě. Vždyť na mistrovství světa v Rakousku se stalo, že všichni účastníci byli v noci požádáni o pomoc při hledání staré babičky, která odešla z domova na procházku do hor a nenašla cestu zpět. Všichni se celou noc prodírali hustým lesem a postupovali do hor ve snaze zachránit lidský život. Jiná část výcviku nás nutí vyhledávat různá staveniště a zříceniny, kde často podstupujeme riziko zranění své i psa, ve kterých se dvojice pán- pes učí pohybovat v neznámém, často neosvětleném a nestabilním prostředí. Všechno co děláme však děláme s láskou ke čtyřnohému kamarádu a ze snahy pomoci druhým v nouzi.
Psovodi ZBK MSK se pravidelně schází při výcviku v nejrozmanitějším prostředí simulujícím skutečné situace (terénní vyhledání v přírodních porostech, vyhledávání v sutinách a zbořeništích, vodní práce, atd.) Mezi našimi členy jsou i členové pohotovostní jednotky a společná cvičení pomáhají nejenom udržet jejich psy ve formě či prověřit nové adepty, ale také předání velmi cenných zkušeností a nových podnětů pro zkvalitnění přípravy tandemu psovod – pes.
Na týdenních soustředěních pod stanem či v různých kynologických nebo vojenských areálech se snažíme alespoň částečně psy připravit na praktické nasazení (noční prohledávání terénu, přeprava na otevřených autech, někteří dokonce absolvovali výcvik pro přepravu se psem v závěsu pod vrtulníkem, slaňování a lanovková přemostění). Trénujeme nejen psy, ale i sami sebe např. jak poskytnout první pomoc či zabezpečit transport raněného.
Rádi přivítáme každého zájemce o naši činnost, protože je potřeba nejen kvalitních psovodů a psů, ale i ochotných figurantů, kteří se budou za účelem výcviku „ztrácet“. |
|
PŘIHLÁŠKA ČEKATELE ČLENSTVÍ v SZBK |
|
|
použití: přihláška pro žadatele o
členství v SZBK |
doplňující informace: |